Close
Váš nákupní košík je prázdný.
Výsledek hledání pro výraz
Zpět na všechny příspěvky

Každý plán vydrží do prvního výstřelu - 1. den závodu

Každý plán vydrží do prvního výstřelu - 1. den závodu

Přišel první den závodu. Náš harmonogram byl nastaven na 8 z celkových 16 stagí ve středu odpoledne a dostřílení zbylých 8 stagí ve čtvrtek od rána (což je nyní v době, kdy píšu tento příspěvek).

Včerejšku (středě) předcházela večerní příprava sušení, kdy jsme ještě doladili základní dovednosti jako tasení, taktické přebití, nucené přebití. Fajn. Já tradičně nemohl díky časovému posunu dospat a tak jsem se vzbudil cca ve 4 ráno a začal cpát na blog včerejší fotky k článkům a přečkal tímto způsobem až do rána.

Náboje na cestě

Během dopoledne jsme očekávali dodávku našich nábojů FedExem a náš plán byl jasný. Před briefingem a začátkem závodu v 12:30 si jít na hoďku ještě pronajmout stav a trochu se rozstřílet. Jenže co čert nechtěl, náboje nikde. Jediné co nás uklidňovalo bylo, že při neustálem ježdění mezi Club Housem (na vrcholu střelnice) a samotnou střelnicí, nás k autu vždy popoveze ochotný americký IPDA STAFF, protože tady se nechodí pěšky ani na záchod, natož mezi stagemi, parkovištěm nebo třeba regály ve Walmartu :-).

Náboje nakonec nedorazili a čas briefingu se blížil (bylo 12:25, když jsme naposled čekovali na HQ, zda náboje nedorazily). Den předem jsme narazili na stánek Spark Ammunition, kteří "suplájovali" střelce PCC národní soutěže náboji se 147 grs olověnou střelou. O.k. není čas, bereme pytel (200 kusů) s tím, že naše náboje snad dorazí (nedorazily :D, tedy až večer).

Těsně před začátkem závodu prosíme jednoho z asistentů MD (Match Director), zda bysme mohli nové náboje někde pár ranamy vyzkoušet. Obava z nastoupení na stage s nevyzkoušenými náboji nebyla něco, s čím bychom chtěli nastupovat na start mistrovství světa. Nakonec se zadařilo, sice jsme zaměstnali půlku staffu, ale nakonec na stánku Wilson Combat, jsme každý vyčadili tři zásobníky bez problému. Jenom nám pocitově střely létaly více nahoru,: "nejspíš to byl opravdu jen pocit", říkali jsme si (ten se maličko potvrdil i později v závodě).

Show začáná!

Nastupujeme se svojím squadem, kde máme hodně thajců na první stage. Začínáme rozcvičkovým 5x hrudník + 1x hlava (limited stage) na jeden terč. To se nám nakonec oběma docela povede. To důležití, co si s Karlem neseme v hlavách je, že tady se závod nevyhrává. IDPA sčítá celkové časy ze všech stage, takže pokud tady budeme byť o 0,5s lepší a budeme riskovat, do celkového hodnocení to nemá takřka žádnou váhu.

Stage jsou opravdu hezky nachystané, atmosféra přátelská a všichni se snaží vyjít s čimkoliv maximálně vstříc (hlavně naše extempóre se střelivem zaměstnalo hodně lidí).

Žádné přejímky?

U hlavního match directora jsme si ověřili pár drobností, na kterých jsme se v Česku ani zahraničí jako Safety Officeři nemohli dlouhodobě shodnout a i zde jsme Match Directorovi a pobočníkům maličko zamotali hlavy tak, že museli otevřít pravidla a povolat na poradu více lidí. Takže:

  • V SSP nemůže startovat pistole s Magwellem (trychtýř na zásobníkové šachtě), ani když je na pistoli z výroby (pokud je odnímatelný)
  • V CO lze startovat s laserem a světlem dohromady, ale světlo nesmí být během závodu zapnuto, ani dočasně

Co nás překvapilo, tak kromě naší vlastní iniciativy nám do této chvíle nikdo nepřejímal zbraně. Kontrola zbraně a případně power factoru zbraně zde probíhá namátkově pouze u několika střelců. Vzhledem k počtu účastníků (400) je to ovšem pochopitelné.

Slušné tempo

Vidíme, že úroveň střelců je tu adekvátní mistrovství světa. Především ti co přijeli z dálky (Thajsko apod.) jsou opravdu našlapaní. Popravdě jsme tu ale zatím neviděli nikoho, o kom bysme si mohli říct, že nás nějak zásadně přestřílel. Naopak podáváme opravdu dobrý výkon a myslím, že na sebe jimi poměrně upoutáváme pozornost. Bohužel ani nám se nevyvarovávají chyby, ale oba s Karlem vstupujeme do druhého dne s cca 20 PD (point down), což považujeme po 9 stagích (nakonec se odstřílelo 9 stagí) za dobrý výkon. Který ale samozřejmě mohl být lepší, víme o zbytečných chybách...

Hawk - stage 2

Zatím jsme si s Karlem oba ve svých divizích urvali celková třetí místa (dokonce napříč divizemi overall!) v jedné až dvou stagí. Ve výkonostích třídách (SharpShooter) se dokonce taháme o prvenství. Tak snad to klapne!

Ve startovním poli potom najdeme i hodně místních (celkem zde startuje 29 národností), kteří výkonově řekněme by na IDPA nemuseli být, ale v tomto je IDPA hodně přátelská a přeci jenom, na start se vejdou. Jedná se zatím o největší světový event IDPA co se účasti týče.

Jdeme do druhého dne!

Je přesně sedm ráno (čtvrtek), já vstal o něco dříve, abych mohl napsat tenhle text, protože po včerejšku a brzkém vstávání jsem odpadl opět na kontakt spostelí. Na hotelu kousek od nás Wilson Combat zasponzoroval raut, kde jsme měli možnost rozhovoru s pár činovníky a hodně se nám líbí, jak kvitují Českou republiku. Většina ji zná ještě z dob Československa, nebo u nás má / měla nějakého přítele. No a popravdě, hlavně nás mají rádi kvůli naší(doma mnohdy nelibostné) České zbrojovce, z jejichž produktů jsou tady všichni definitivně vedle a chtěli by je sem vozit po kontejnerech :-).

Report z druhého střeleckého dne očekávejte během pozdnějšího večera českého času ;-)...

Komentáře
Napište komentář Zavřít formulář komentáře